Test vod

Voda byla od počátků lidské civilizace základním a nejdůležitějším nápojem. Ve starověku byla voda nejen zdrojem života, ale také objektem náboženské úcty. Starověké civilizace, jako byly ty v Mezopotámii, Egyptě nebo Číně, stavěly svá města a osady v blízkosti vodních toků a pramenů. Voda zde nebyla jen nezbytnou podmínkou pro zemědělství a přežití, ale také důležitým společenským a duchovním prvkem. Například v hinduismu je dodnes řeka Ganga považována za posvátnou, zatímco ve starověkém Řecku a Římě se pořádaly slavnosti na počest božstev spojených s vodou.

Ve středověku začal být přístup k bezpečné vodě složitější. Ve městech byla voda často znečištěná, což vedlo k šíření nemocí, jako byly cholera nebo tyfus. Proto lidé začali dávat přednost nápojům, které byly bezpečnější – například pivu, vínu nebo různým bylinným nálevům, protože proces kvašení nebo vaření zničil mnoho nebezpečných bakterií. Přesto voda zůstávala hlavním nápojem zejména na venkově, kde byla přístupná ze studní nebo horských pramenů.

S průmyslovou revolucí v 18. a 19. století se přístup k vodě dramaticky změnil. Byly vybudovány rozsáhlé vodovodní systémy, které umožnily dodávku vody přímo do domácností. Současně se však začalo řešit i znečištění vody v důsledku průmyslové činnosti, což vedlo k rozvoji technologií na její čištění. Právě v tomto období se také rozšířila produkce minerálních vod, které se staly nejen nápojem, ale i luxusním zbožím. Lázeňská města, jako Karlovy Vary nebo francouzské Vichy, se stala oblíbenými destinacemi pro vyšší vrstvy, které věřily v léčivé účinky pramenitých vod.

V moderní době se voda jako nápoj stala samozřejmostí v mnoha částech světa, zejména ve vyspělých zemích. Díky moderním technologiím, jako jsou filtrace a dezinfekce, je zajištěn přístup k bezpečné pitné vodě pro většinu populace. Současně ale miliardy lidí stále trpí nedostatkem vody nebo závislostí na kontaminovaných zdrojích. Zároveň se rozvinul celý trh s balenou vodou, ať už přírodní minerální, nebo pramenitou, která je oblíbená nejen pro svou čistotu, ale i pro různé zdravotní benefity.

Historie vody jako nápoje je tak příběhem adaptace a inovací. Z jednoduchého zdroje života se voda stala symbolem zdraví, luxusu a společenské odpovědnosti. Přestože jsme dnes schopni zajistit přístup k bezpečné vodě technologickými prostředky, voda si stále zachovává své místo jako nejpřirozenější a nejzdravější nápoj, který člověk zná.

Každý třetí člověk na světě nemá přístup k bezpečné pitné vodě, a až 144 milionů lidí je odkázáno na závadnou vodu, protože nemají jinou možnost. Přitom čistá voda a základní hygienické podmínky jsou klíčové pro prevenci šíření závažných onemocnění. Ve vyspělých zemích je přitom pitné vody dostatek – ať už obyčejné, přírodní pramenité, nebo minerální. Přesto mnoho lidí trpí zbytečně zdravotními problémy spojenými s nedostatečným příjmem tekutin, jednoduše proto, že zanedbávají svůj pitný režim.

Voda: Klíč ke zdraví a životní harmonii

Voda je často označována za pramen života. Její přítomnost na Zemi umožňuje existenci všech forem života, a přesto ji často bereme jako samozřejmost. Pro lidské tělo je voda základní složkou, která podporuje jeho správnou funkci.  Tělo dospělého člověka obsahuje přibližně 50 až 60 % vody, v dětském věku i více. Voda je nezbytná pro transport živin, regulaci tělesné teploty, podporu metabolismu a odstraňování odpadních látek. Ztráta pouhých 2 % tělesné vody může způsobit dehydrataci, která vede k únavě, poklesu kognitivních schopností a narušení fyzického výkonu.

Každý den vodu ztrácíme dýcháním, pocením, močením a dalšími tělesnými procesy. Proto je nezbytné ji pravidelně doplňovat. Nejdůležitější složkou našeho příjmu tekutin je proto pitný režim.

Pitný režim: Jak se o něj správně starat?

Pitný režim je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících zdraví. Doporučený denní příjem vody závisí na věku, tělesné hmotnosti, aktivitě a prostředí. Organismus dospělého člověka potřebuje 2–3 litry vody denně, což odpovídá přibližně 8–10 sklenicím. Není ale pravda, že to musí být přesně 8 sklenic vody denně.

Dostatečný příjem vody má pozitivní vliv na funkci mozku, zdraví ledvin, hubnutí, kvalitu pokožky a další.  Správná hydratace zlepšuje soustředění, paměť a celkovou kognitivní výkonnost. Voda pomáhá ledvinám efektivně odstraňovat toxiny. Konzumace vody před jídlem může snížit pocit hladu. Dostatek vody podporuje pružnost a svěžest pleti. Nedostatečný příjem vody může naopak vést k řadě zdravotních problémů, jako jsou ledvinové kameny, zácpa nebo chronická únava. Dehydratace má přímý dopad na náš mozek. I mírný pokles hladiny vody v těle může zvýšit hladinu kortizolu – stresového hormonu, což ovlivňuje naši náladu a schopnost soustředění. Vědci zjistili, že dostatečný příjem tekutin může zlepšit psychickou pohodu a snížit pocit únavy. Proto je dobré mít během náročného dne vždy po ruce sklenici vody. Jednorázové velké množství tekutin po dlouhém období bez pití není pro tělo přínosné, protože je nedokáže efektivně zpracovat. Správné je pít pravidelně v menších dávkách během celého dne, což umožňuje organizmu lépe využívat přijaté tekutiny podle aktuálních potřeb. Tento přístup se vztahuje na aktivní část dne. Během noci organizmus přechází do jiného režimu a jeho potřeba tekutin je podstatně nižší. Ráno je ideální zahájit den nápojem o objemu přibližně 0,5 litru, aby se doplnila voda ztracená během spánku. Vyšší množství tekutin po probuzení může být nezbytné, pokud jste spali s otevřenými ústy nebo byla v ložnici nízká vlhkost vzduchu, protože za těchto okolností tělo ztrácí více vody.

Po probuzení tedy tělo potřebuje doplnit tekutiny, které ztrácí během spánku. Příjem tekutin je třeba rozvrhnout rovnoměrně po celý den. Současně bychom se měli vyhýbat sladkým nápojům. Nápoje s vysokým obsahem cukru mohou přispět k dehydrataci a nadměrnému příjmu kalorií.

Nadměrný příjem vody

Někteří lidé však berou pravidelný příjem vody velmi vážně a denní konzumaci vody naopak přehánějí. Ovšem ani tento stav není pro jejich tělo optimální. Nadměrný příjem vody může způsobit hyperhydrataci, jejímž důsledkem může být nadměrné zatížení ledvin a oběhového systému, případně narušení rovnováhy elektrolytů a zejména rizikové snížení hladiny sodíku, které může mít závažné následky. Tento stav může nastat zejména při konzumaci velkého množství hypotonických vod (s nízkou mineralizací). Především při zvýšené fyzické aktivitě a zvýšené potřebě vody je proto vhodné doplňovat pitný režim minerálními vodami nebo izotonickými nápoji.

Jak tedy určit kolik vody máme vypít?

Poslouchejte signály těla, zejména pocit žízně. Zejména u starších lidí může být však oslaben.

Denní příjem vody v nápojích by měl odpovídat individuálním potřebám, obvykle 1,5 až  2 litry, , ale záleží na aktivitě, věku, klimatu a zdravotním stavu. Kolem jednoho litru vody přijímá člověk v potravě, kdy záleží na jejím charakteru.

Sledujte barvu moči – ideální barva moči je světle žlutá až průhledně žlutá. Tmavě žlutá, jantarová až hnědá moč je jednoznačným signálem dehydratace a nabádá k doplnění tekutin. Příliš světlá nebo čirá moč může být naopak známkou nadměrného příjmu vody.

 Kohoutková voda: Levná, ekologická, kvalitní

Pitná voda z kohoutku není používána výhradně jako potravina. Je určená k pití, vaření, přípravě jídel, hygieně nebo jinému využití spojenému s lidskou spotřebou. Přestože ji používáme pro různé účely, jen asi 1 % celkové spotřeby vody připadá na pití a vaření.

Kohoutková voda je v České republice považována za jednu z nejkvalitnějších v Evropě. Její úprava zahrnuje filtrování, dezinfekci a přísnou kontrolu. Výhodou kohoutkové vody je její ekologičnost – používáním kohoutkové vody přispíváme ke snížení plastového odpadu.

Voda z kohoutku pochází z kombinace povrchových a podzemních zdrojů a je upravována složitými technologiemi. Nejčastěji se dezinfikuje sloučeninami na bázi chlóru, který eliminuje mikrobiální znečištění. Kvalitu vody ovlivňují i domovní rozvody, kde může dojít ke kontaminaci například olovem nebo fenoly. Za stav rozvodů v jednotlivých domech již výrobce a distributor vody neodpovídá, je proto vhodné věnovat právě této části vodovodu náležitou péči. Zejména jsou problematické staré rozvody anebo rozvody s množstvím slepých ramen, která jsou mále často využívána a voda v nich dlouho stojí.

Balená voda: Kdy a proč ji zvolit?

Na trhu je široká nabídka balených vod, které se liší složením i účelem. Mezi hlavní typy patří kojenecká, pramenitá, minerální a pitná voda. První tři uvedené musí pocházet z chráněných podzemních zdrojů a nesmí být chemicky upravovány ani dezinfikovány, s výjimkou UV záření nebo sycení oxidem uhličitým.

Kojenecká voda splňuje nejpřísnější hygienické normy a obsah dusičnanů nesmí překročit 10 mg/l. Pramenitá voda může mít maximálně 25 mg/l dusičnanů a přríodní minerální vody musí obsahovat prvek s prokazatelnými fyziologickými účinky, což je jejich hlavní rozdíl oproti pramenitým vodám.

Minerální vody se dělí podle obsahu rozpuštěných pevných látek (RPL) na velmi slabě mineralizované, slabě, středně, silně a velmi silně mineralizované. Speciální kategorii tvoří vody léčebné, které však nejsou vhodné k běžnému užívání.

Většina balených vod prodávaných v České republice jsou vody pramenité nebo minerální. Zejména minerální vody mají specifické složení a mohou sloužit jako jeden ze zdrojů pro doplnění minerálních látek.

Balená voda představuje pro spotřebitele garanci bezpečnosti a jistotu složení. Kohoutková voda ve veřejné části vodovodu splňuje v drtivé většině případů rovněž přísné hygienické požadavky, a pokud tomu tak není, jsou informování vlastníci přípojek v příslušné oblasti. Stále se však bohužel stává, že stav rozvodů, především ve starších nemovitostech, představuje riziko z pohledu kontaminace, především olovem. V takovém případě je vhodné vodu před použitím dostatečně odpustit. Za stav přípojky a rozvodů uvnitř budovy nese odpovědnost vlastník, případně správce nemovitosti, který by měl o vzniklém nedostatku spotřebitele informovat.  

Balená voda má však i své nevýhody. Jakkoliv se snaží výrobci balených vod implementovat principy cirkulární ekonomiky, způsob distribuce vody v obalech představuje významný environmentální problém. Balená voda má 100 a 10.000 krát větší uhlíkovou stopu než voda kohoutková. Hlavní zátěž představuje obalový materiál, ale samozřejmě i způsob dopravy a skladování.

Minerální vody z přírodních léčivých zdrojů

Tyto vody mají specifické složení a léčivé vlastnosti. Jsou podřízeny zvláštní legislativě a jejich obaly musí obsahovat informace o složení, účincích a použití. Kromě chemického složení a mikrobiologických vlastností musí být doloženy odborným posudkem, který garantuje jejich původní kvalitu a bezpečnost pro spotřebitele.